NÁRODNÍ PAMÁTNÍK HRDINŮ HEYDRICHÁDY

 

KRYPTA

 


NÁRODNÍ PAMÁTNÍK HRDINŮ HEYDRICHIÁDY - Místo smíření

Resslova 9a, Praha 2 - Nové Město

konakt:
tel./fax 224 916 100

www.pamatnik-heydrichiady.cz


e-mailová adresa
: eva.suvarska@pravoslavnacirkev.cz
tajemník osvětové komise ER a vedoucí Národního památníku hrdinů heydrichády

OTEVŘENO:

listopad  -  únor
úterý - sobota  09 - 17 hod
neděle zavřeno

 

březen  -  říjen
úterý - neděle  09- 17 hod


VSTUPNÉ:

75 Kč - standard
35 Kč - student
50 Kč - studentské skupiny s programem
150 Kč - rodinné vstupné  (2 dospělí + 3 děti)


KOSTEL PRO VEŘEJNOST OTEVŘEN:

sobota 08.00 - 09.30 - kaple sv. Gorazda (uvniř kostela)
neděle 09.00 - 12.00

SPOJENÍ:
METRO B nebo TRAM č.3,9,10,18,22,23 - stanice Karlovo náměstí
TRAM č.17 - stanice Jiráskovo náměstí





"Atentát na Heydricha měl známé hrůzné důsledky - vypálení Lidic, Ležáků, pět tisíc popravených, deportace Židů. Víme, co jsme za tento atentát zaplatili... Za svobodu se platí.
My jsme se z různých důvodů nepostavili na odpor organizovanou vojenskou silou. Museli jsme za to zaplatit jinak. Atentát ukázal celému světu, že sami sebe reflektujeme jako porobený národ, jako utlačovanou porobenou zemi, která se stala obětí násilí.
Byl to jeden z nejvýznamnějších aktů odboje v celoevropském měřítku, byl to akt, který měl významný vliv na uznání naší exilové vlády a na to, že jsme vyšli z této války jako vítězný stát a nikoli jako stát poražený. To zasluhuje naše naprosté uznání, protože jsme-li dnes skutečně a plně svobodni, tak díky těm chlapcům a obětem, které nás atentát stál."
                                                                                                        (Václav Havel: Hovory z Lán, 31.5.1992)

"NEZAPOMENEME."


PIETNÍ AKTY:
18. června v 10 hod. každoročně u NP hrdinů heydrichády (Resslova ul.)
4. září v 14:35 hod. každoročně na Střelnici v Kobylisích (Bojasova ul.)
5. září v 12 hod. v Rožnově pod Radhoštěm (Skanzen)

 Národní památník hrdinů heydrichády - česká verze - naleznete zde.
 
 Národní památník hrdinů heydrichády - anglická verze - naleznete zde.
 

  SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ NOVÉ EXPOZICE V NÁRODNÍM PAMÁTNÍKU HRDINŮ HEYDRICHÁDY

 

Fakta o založení Národního památníku hrdinů heydrichiády-místa smíření při českém pravoslavném chrámu.

27.5.1942
Po útoku na Heydricha - úkryt parašutistů,který jim
poskytla Pravoslavná církev československá na návrh pravoslavného věřícího Jana Sonnevenda, ředitele pojišťovny a předsedy církevní obce a se souhlasem ThDr. Vladimíra Pertřeka, duchovního katedrály.

18.6.1942
Místo boje 7 československých parašutistů proti 700
německým vojákům. Parašutisté se nevzdali, zemřeli vlastní rukou nebo padli v boji.

1942-1945
Chrám byl uzavřen. Pravoslavná církev československá zakázána.

1945-1947
Oprava chrámu. Bohoslužebný život obnoven. V kryptě vytvořena malá expozice národního odboje a obětí heydrichiády, která byla přístupná odkrýváním schodiště v podlaze chrámu před ikonostasem.
Poslední místo boje.

28.10.1947
Odhalení pamětní desky u okénka do krypty pod kostelem sv. Cyrila a Metoděje pod záštitou prezidenta Dr. Eduarda Beneše. Do dnešních dnů je zdobena květinami od občanů z domova i ze zahraničí.

1948 -1989
Doba diktatury proletariátu. Hrdinové západního odboje a
nekomunistického domácího odboje byli pronásledováni a nazýváni nepřáteli režimu.Význam Operace Antropoid (atentátu) byl snižován. Na místa boje a úkrytu parašutistů v kostele se mělo spíš zapomenout.Krypta přístupná neoficiálně a jen občas, dle přítomnosti zaměstnanců farního úřadu. Spojení západního a domácího nekomunistického odboje a církve bylo nežádoucí. Církve byly režimem určeny k zániku.Pietní akty dne 18.6. probíhají uvnitř chrámu.

1989
Pietní akty dne 18. června vždy od 10.00 hod. (od války
pravidelně) k poctě smrti parašutistů a dalších obětí se stávají veřené a stále více slavnostnější.

1992
Chrám a kryptu navštívil prezident Václav Havel a
oficiálně podpořil proces hodnocení heydrichiády a západního odboje jako nejvýznamnější akt odboje.

1993
Dar anglické expozice od Imperial War Museum z Londýna
katedrálnímu chrámu, později umístěné v památníku, protože ji nebylo kam jinam umístit.

1993 -1994
Mgr. Eva Šuvarská, ředitelka školy a ThDr. Jaroslav
Šuvarský, děkan katedrály vypracovali projekt na vybudování Národního památníku obětí heydrichiády - místo smíření, při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Oslovovali mnohé instituce a prosili o pomoc.

1994 -1995

Přijetí projektu Magistrátem hl. m. Prahy a vybudování
vstupupní haly (vykopání nádvoří) a zpřístupnění krypty veřejnosti.
Předání přilehlých místností ČVUT pro provoz památníku. Památník se stal oficiální institucí při České pravoslavné církevní obci v Praze 2. Autorem druhé expozice byl pplk. Jiří Šolc, historik VHÚ.
Slavnostní otevření NP hrdinů heydrichády proběhlo dne 28. září 1995.

2002
Památník byl přejmenován na základě zkušeností s
občanskou veřejností na Národní památník hrdinů heydrichiády v souladu s cítěním občanů. Výchovná i vzdělávací práce byla vedením památníku zkvalitňována a přispěla k odhalování pravého významu heydrichiády.

2009
Příprava třetí expozice památníku se uskutečnila díky
iniciativě ministra obrany, Vojenského historického muzea a vedení památníku. Slavnostní otevření nové expozice dne 20. ledna 2010.
 

 

Pomník Operaci Anthropoid byl slavnostně odhalen


V den 67. výročí uskutečnění atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem byl v Praze 8 odhalen Pomník Operaci Anthropoid. Osmičková radnice tak splnila slib daný přesně před rokem, při slavnostním odhalení základního kamene v tzv. kobyliské zatáčce. Starosta Prahy 8 Josef Nosek říká:
„Po dlouhých 67 letech jsme jako Praha 8 splnili morální dluh celé společnosti. Domnívám se ale, že tento hrdinský čin přesahuje svým významem nejen Prahu 8 nebo celou Prahu, ale i rozměr České republiky. Je proto smutné, že náklady na vybudování pomníku ve výši pěti milionů korun jdou pouze z pokladny osmé městské části.“

Pomník Operaci Anthropoid byl slavnostně odhalen ve středu 27. května 2009 v 10 hodin a 35 minut, na minutu přesně po 67 letech od uskutečnění atentátu. Podoba pomníku vzešla z otevřené soutěže výtvarníků a architektů, jejíž vítězem se stal návrh Davida Moješčíka, Michala Šmerala, Miroslavy Tůmové a Jiřího Gulbise. Iniciativa osmé městské části ohledně důstojného připomenutí výjimečného odbojového činu tak nabyla konkrétních rozměrů. Zástupkyně starosty Prahy 8 Vladimíra Ludková dodává: „Je mi ctí, že mi byla dána možnost být u celého procesu od přípravy až po realizaci Pomníku Operaci Anthropoid. Věřím, že pomník bude nejen připomínkou jedné z nejúspěšnějších akcí československého odboje v letech 2. světové války, ale i symbolickým holdem vojenským ctnostem, vyjádřeným v čs. vojenské tradici, jako je věrnost přísaze, statečnosti a vůli bránit svůj stát i za cenu vlastního života.“

Základní myšlenkou pomníku je symbol ve formě trojúhelníkového tvaru klínu české, respektive československé vlajky. Postavy stojí na jeho hraně ve výšce devíti metrů v téměř sebevražedném postoji, což odpovídá vykonanému činu. „Dvě z postav představují československé vojáky a třetí pak zástupce civilního obyvatelstva, které v odboji hrálo svoji nezastupitelnou roli“, doplňuje Vladimíra Ludková.

Odhalení Pomníku Operaci Anthropoid za účasti představitelů radnice, Vojenského historického ústavu Praha a pamětníků 2. světové války je prvním z řady připomenutí významného výročí, které na území osmé městské části 27. května 2009 proběhnou. Dopolední slavnostní akt doplnila reprezentativní výstava Od Mnichova k atentátu v prostorách Libeňského zámku v 17.30 hodin. „Historickou výstavu tradičně doplní brožura, která bude k dispozici návštěvníkům výstavy, a to po celou dobu jejího konání,“ přibližuje zástupkyně starosty Vladimíra Ludková a dodává: „Součástí vernisáže byl křest knihy vzpomínek plukovníka Vladimíra Paličky, příslušníka 1. československé samostatné tankové brigády a velitele tanku. Navazujeme tak na námi vydané knihy vzpomínek význačných obyvatel Prahy 8 plukovníka Vasila Dulova a brigádního generála Josefa Hercze a uzavřeme tím pomyslnou trilogii válečných osudů.“ Výstava, na jejíž přípravě MČ Praha 8 úzce spolupracovala s Vojenským historickým ústavem Praha, bude v Libeňském zámku přístupná až do září, vždy během pracovní doby úřadu (Po a St 8 – 18 hod., Út a Čt 8 – 15.30 hod., Pá 8 – 15 hod.).

Souběžně probíhá i fotografická výstava dokumentující vznik Pomníku Operaci Anthropoid. Panely s fotografiemi jsou umístněny ve foyer budovy ÚMČ Praha 8 v tzv. bílém domě v ulici U Meteoru 6.

Slavnostní květnový den v Praze 8 zahájila místostarostka Vladimíra Ludková na Ďáblickém hřbitově u pomníku 2. odboje, kde věncem při tiché vzpomínce uctila ty, jimž je pomník věnován. Pomník představitelům 2. odboje vznikl v roce 2008 díky iniciativě vedení radnice Prahy 8 za účelem označení hromadných hrobů obětí druhého odboje.

img_0453.jpg

 

Byl u nás maršál britské armády

 

Pietní akt 2009

Dne 18. června 2009, před pietním aktem v Resslově ulici,se v Národním památníku hrdinů heydrichiády setkali českoslovenští vojáci,veteráni západního odboje, s nejvyšším představitelem britské armády, maršálem Jockem Stirrup. Ve svém slově k veteránům 2. sv. války ocenil jejich přínos, živý příklad pro společnost a mladou generaci.

Odjížděl se silnými zážitky z důstojné tiché vzpomínky , z motlitby v chrámu sv. Cyrila a Metoděje a z krypty, kde bylo ukryto sedm našich parašutistů, mezi nimiž byl Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Pan maršál položil spolu s ostatními u chrámu věnec a uctil jejich památku.

 
 

 "VÝCHOVA PŘÍKLADEM"


Projekt NPHH s názvem Výchova příkladem přednesen v Senátu Parlamentu ČR.

Prezentace projektu "Výchova příkladem" Národního památníku hrdinů heydrichiády v českém pravoslavném chrámu sv.Cyrila a Metoděje byla dne 4. listopadu 2oo8 přednesena na veřejném slyšení v Senátu Mgr. Evou Šuvarskou,zástupkyní ředitele památníku.

Cílem slyšení byla příprava návrhu systematické výchovy v rámci širšího projektu výchovy příkladem, který bude předložen MŠMT ČR v rámci operačního programu Evropských strukturálních fondů Vzdělávání a konkurenceschopnost.


 

 
 

65. výročí heydrichiády 1942 -2007


Jako každý rok si připomněla česká veřejnost nejvýznamnější čin českého a evropského odboje a poslední boj sedmi parašutistů v českém pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje pietním aktem v 10 hod. u pamětní desky kostela a panychidou před ikonostasem chrámu v 10.30hod.
Smuteční  vzpomínku  organizovalo Ministerstvo obrany  České republiky spolu s Českým svazem bojovníků za svobodu, Československou obcí legionářskou a Národním památníkem hrdinů heydrichiády. Zúčastnil se jí prezident republiky Václav Klaus, předsedové Senátu a Sněmovny Přemysl Sobotka a Miloslav Vlček, pražský primátor Pavel Bém, ministr práce a sosiálních věcí Petr Nečas, ministryně obrany Vlasta Parkanová, představitelé ambasád, armády české i zahraniční, pozůstalí  hrdinů heydrichiády a  metropolita Pravoslavné církve v Českých zemích a na Slovensku  Kryštof.
Svoji kytici zde položily také děti popravených v Mauthausenu, které  přežily.Za pozůstalé z pravoslavného  katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje stuhy věnce narovnala dcera popraveného duchovního otce Vladimíra Petřka ThDr./souhlasil s ukrytím parašutistů/ JUDr. Jiřina Juláková  a vnuk popravené Ludmily Sonnevendové-Ryšavé  Dr. Jan Ort.
Smuteční  vzpomínku  za účasti delegací ukončil v kryptě památníku,autentickém místě úkrytu, generál Gavlas s autorem expozice  památníku  plukovníkem   Jiřím Šolcem.Při této příležitosti předala předsedkyně ČSBS paní  Anděla Dvořáková metropolitnímu protopresbyteru,děkanovi chrámu sv. Cyrila a Metoděje ThDr. Jaroslavu Šuvarskému pamětní medaili za záslužnou a dlouholetou práci pro svaz bojovníků za svobodu a za  uchovávání památky hrdinů heydrichiády,zřízení Národního památníku hrdinů heydrichiády.

Fotografie naleznete zde.

 
 
 

Položení věnce dne 10. června 2007 za pravoslavnou církev v Lidicích


Promluva a modlitba  u  lidického památníku ThDr. Jaroslava Šuvarského k pietnímu shromáždění :

Vážený pane prezidente,
dámy a pánové, bratři a sestry, přátelé!

 Přicházím z pravoslavného katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, abych se společně s Vámi poklonil obětem lidické tragedie.
 Náš chrám je místem, kde pravoslavní duchovní poskytli úkryt československým vojákům – parašutistům, kteří splnili vojenský úkol exilové vlády v Londýně a kteří zlikvidovali zastupujícího říšského protektora – generála policie Reinharda Heydricha.
 Uplynulo 65 let od usmrcení jednoho z nejhorlivějších spolupracovníků Adolfa Hitlera,  zahynuly stovky českých vlastenců a svědomí světa bylo otřeseno vyvražděním a vypálením Lidic.
 Německá moc potřebovala silácké gesto pomsty, kterým by českému národu „vyrazila dech“. Opatření proti Lidicím měla vyvolat „děs a hrůzu“ a český národ zasáhnout do srdce. Lidická tragédie se měla stát účinnou  nepřátelskou zbraní, neboť Češi nevydali už dva týdny ani jednu informaci o tom, kdo vztáhl ruku na Heydricha a kde jsou ukryti odpůrci nacismu a okupace.
 Svět oněměl, ale i přesto se zvedla vlna naděje a vlna vzdoru. Nebyl tu jen soucit, ale i odvaha. Myslím teď na vojáky - parašutisty, kteří u nás plnili své povinnosti pro osvobození vlasti, myslím na jednotlivce i skupiny, které vedly uvědomělý odboj, myslím na mlčící většinu, která setrvávala v odhodlané „pasivní rezistenci“ a nic neprozradila. Myslím na ty, kteří dobrovolně nabídli svůj život. Byl to např. pravoslavný biskup Gorazd, který napsal představitelům protektorátní vlády  a německé moci:
 „Dávám svou osobu k dispozici a chci se podrobit každému trestu, třebas i smrti.“ Sám byl nevinný jako lidičtí. Nevěděl o úkrytu vojáků ve vlastním chrámu až do vypálení Lidic.Byl to i odvážný římsko-katolický lidický kněz Josef  Štemberka, který poskytl útěchu lidickým mužům před popravou a nechal se s nimi popravit.  
 Ještě osm dnů po lidické tragedii český národ vzdoroval. Nevydal 7 statečných vojáků, z nichž tři provedli akt spravedlivé odplaty – za okupaci, za likvidaci českého obyvatelstva. Byli stále ukryti v kryptě pravoslavného chrámu.
Ale jed strachu a násilí začal působit. Objevilo se mnoho falešných udání, našli se i lidé, kteří selhali pod tlakem teroru.Ti také patří k našemu osudu. Chrám sv. Cyrila a Metoděje byl dobit, parašutisté zemřeli vlastní rukou a odkázali nám: „Nevzdáme se. Nikdy. Jsme Češi.“ To jsou jejich poslední autentická slova.
 Následovaly další popravy, vypálení Ležáků, poprava představitelů pravoslavné církve, česká pravoslavná církev byla zakázána, dalších 263 osob za napomáhání k atentátu bylo popraveno v Mauthausenu, tisíce poprav, přeplněné koncentrační tábory.
 Ale Heydrichův projekt na likvidaci dvou třetin českého obyvatelstva se neuskutečnil. Všichni, kteří zemřeli nedobrovolně nebo dobrovolně, mají podíl na vítězství. Smrtí smrt překonali a vzkřísili svobodu. Oni porazili zlo. Hned po válce v tisku zazněla slova: „Čechům zůstanou dvě památná místa, kam musí vstoupit s úctou – Lidice a Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze“, dnes Národní památník hrdinů heydrichiády.
 V evangeliu sv. Jana čteme: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí život.“ V tomto smyslu český národ a většina světa uctívá a miluje lidické muže, ženy a děti, uctívá a miluje Lidice.
 Jako tenkrát, v těžkých chvílích pro naše obyvatele, se obejměme v lásce a úctě. Buďme odhodláni odporovat zlu a chránit svobodu, lidskost, demokracii a důstojnost života. Nepřestaňme plakat nad hrobem lidických obětí, ale zároveň buďme  hrdí na  minulé i současné významné činy vojáků i civilistů.
 V těžkých chvílích mnozí z nás myslí často na nevinného muže – Ježíše Krista, který musel z lásky k nám zemřít, aby nám dokázal pravdu o možnosti vzkříšení a života věčného. Naučil nás modlitbu, se kterou lidičtí možná umírali a která nám může pomoci:

Otče náš, jenž jsi na nebesích.
Posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny.
Jakož i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. AMEN.

                                                                 Metropolitní protopresbyter
                                                                 ThDr. Jaroslav Šuvarský, PhD.
                                                                 Děkan pravoslavného katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze

Lidice 10.června 2007